Tvorba podcastů Talking Youth Work začala v rámci již ukončeného projektu FutureLabs, během něhož jsme vytvořili více než 30 podcastů v angličtině o novinkách v práci s mládeží v celé Evropě a o lidech, kteří za těmito inovacemi stojí. Tento podcast vznikl v rámci navazujícího projektu EduLabs financovaného z programu Erasmus+. V sérii pokračujeme představením nejnovějších fenoménů a metod práce s mládeží ve finštině, češtině, slovenštině, portugalštině a angličtině. Při rozhovoru s Jolanou Dočkalovou se podíváme na kompetenční vzdělávání, hledání cest, jak se lépe učit pro život a rozvíjet sebe sama. Uslyšíte, jakou roli v kompetenčním vzdělávání může hrát koučovací přístup a jakou roli v sebevzdělávání hraje svoboda a zodpovědnost. Také se dozvíte, z jaké "učebnice neformálního vzdělávání" můžete čerpat metodickou inspiraci pro svoji práci a jak se stávat "mistryní*em" v tom, co vám dává smysl. Získáte také tip na to, jak smysluplně využít čas, když na někoho čekáte :-). Rozhovor s hostkou vede Lucie Schubert (ANEV, z.s.) a Ondřej Koudela (PrPom, podcast #toedu). Odkazy: Marker pro pracovníky s mládeží Marker do škol Slabikář neformálního vzdělávání E-learning ke Slabikáři neformálního vzdělávání O projektu EduLabs Bloomova taxonomie Toolbox - metody NFV MOOC: Innovation Tools for Youth Workers and Youth Organisations Více informací o Jolaně Dočkalové najdete na jejím webu nebo na LinkedIn

Tvorba podcastů Talking Youth Work začala v rámci již ukončeného projektu FutureLabs, během něhož jsme vytvořili více než 30 podcastů v angličtině o novinkách v práci s mládeží v celé Evropě a o lidech, kteří za těmito inovacemi stojí. Tento podcast vznikl v rámci navazujícího projektu EduLabs financovaného z programu Erasmus+. V sérii pokračujeme představením nejnovějších fenoménů a metod práce s mládeží ve finštině, češtině, slovenštině, portugalštině a angličtině. O gamifikaci ve vzdělávání jsme si povídali s Filipem Gáborem, který svou zkušenost s Escape roomy překlopil do tvorby vzdělávacích Breakout Boxů. V tomto díle se tak dozvíte, co vůbec jsou Breakout Boxy, jak je můžete využít a nebo si je přímo vyrobit! V rozhovoru jsme se dozvěděli, jak se Filip Gábor k vytváření Breakout Boxů dostal, že se "nerdil" už od malička a že Dungeon dragon mastera ničím moc nepřekvapíme. Řeč byla o i o tom, jak se Filip učí nebo o tom, co je pro něj ve vzdělávání nejdůležitější. Poslechněte si rozhovor, který vás podnítí k tomu, abyste si hráli i vy. Rozhovor s hostem vede Lucie Schubert (ANEV, z.s.) a Ondřej Koudela (PrPom, podcast #toedu). Odkazy: Playversity: https://playversity.co/ Break Out Boxy ke stažení Manuál o Escape Roomech Podcast Gamification and Youth Work popis Gamifikace v Toolboxu ANEV Další zdroje Gamestorming: A Playbook for Innovators, Rulebreakers, and Changemakers Reality Is Broken: Why Games Make Us Better and How They Can Change the World Filip Gábor, více informací na LinkedInu

Tvorba podcastů Talking Youth Work začala v rámci již ukončeného projektu FutureLabs, během něhož jsme vytvořili více než 30 podcastů v angličtině o novinkách v práci s mládeží v celé Evropě a o lidech, kteří za těmito inovacemi stojí. Tento podcast vznikl v rámci navazujícího projektu EduLabs financovaného z programu Erasmus+. V sérii pokračujeme představením nejnovějších fenoménů a metod práce s mládeží ve finštině, češtině, slovenštině, portugalštině a angličtině. Poslechněte si, o čem je metodologie eduScrum. Lucie Smolková se s námi podělila o její zkušenost s adaptací eduScrumu pro projektovou práci s mladými dospělými v rozmezí 15 - 24 let. Co se vyplatilo, co byla výzva a z čeho se poučila? V čem je devíza eduScrumu a v čem Lucie vidí úskalí? Jak souvisí eduScrum s pohybovými metaforami? A co to vůbec jsou pohybové metafory a v čem nám mohou pomoci? Nechte se inspirovat Luckou a jejím přístupem ke vzdělávání i sebe sama. Rozhovor s hostkou vede Lucie Schubert (ANEV, z.s.) a Ondřej Koudela (PrPom, podcast #toedu). Odkazy: NaZemi Futuropolis Konflikt jako příležitost k učení Nadace Partnerství - Climate Heroes popis metody eduScrum v Toolboxu ANEV podcastový díl s Markem Postemou v angličtině o eduScrumu článek s Markem Postemou o eduScrumu - přeloženo do češtiny Lucie Smolková, více informací na LinkedInu

Tvorba podcastů Talking Youth Work začala v rámci již ukončeného projektu FutureLabs, během něhož jsme vytvořili více než 30 podcastů v angličtině o novinkách v práci s mládeží v celé Evropě a o lidech, kteří za těmito inovacemi stojí. Tento podcast vznikl v rámci navazujícího projektu EduLabs financovaného z programu Erasmus+. V sérii pokračujeme představením nejnovějších fenoménů a metod práce s mládeží ve finštině, češtině, slovenštině, portugalštině a angličtině. V tomto našlapaném díle se dozvíte, co je hnutí nerůstu a které generace toto téma zajímá nejvíce. Zamyslíte se společně s námi, co všechno potřebujeme pro kvalitu osobního života a jak souvisí ekonomický růst s krizí demokracie a well beingu. Popřemýšlíme nad tím, jak velkou roli hraje vzdělávání v hluboké proměně společnosti? Co je transformativní vzdělávání a může tento přístup obohatit vaši praxi? Jaký přístup ve vzdělávání vede k větší odpovědnosti ze strany vzdělavatele? A co je úkolem dnešního vzdělávání a jakou roli má vzdělávatel zastávat? Na tyto a mnoho dalších otázek dostanete odpovědi v rozhovoru s Tadeášem Žďárským. Rozhovor s hostem vede Lucie Schubert (ANEV, z.s.) a Ondřej Koudela (PrPom, podcast #toedu). Odkazy: NaZemi Nerůst Futuropolis Generace Symbiocén Letní škola kritické pedagogiky Kurzy kritického myšlení Paolo Freire: Pedagogika utlačovaných Vanessa Andreotti Tadeáš Žďárský, více informací na LinkedIn

Different generations have different ideas about their future. Alena Tomanová from the Slovak organisation Youthwatch will tell us about Futures Literacy or "literacy for the future". It is a concept and a tool that helps young people prepare for what the future brings. Futures Literacy develops the skills that are important for the future. For example, how to work with the rapid changes that are coming and to prepare for any changes that will occur. Futures Literacy is a very important part of the life competencies, but it is also a very big innovation in youth work. Let us dream with young people, imagine what the world will look like in 2035 and prepare for the new reality so that we can make better decisions already now

Dnes pozorujeme enormný nárast porúch duševného zdravia najmä medzi mladými ľuďmi. Situáciu ešte zhoršila pandémia COVID-19, kedy mladí ľudia často zostávali nepovšimnutí a zatvorení doma. Riaditeľka Centra voľného času v Starej Ľubovni, Marta Hanečáková nám porozpráva o projekte, ktorého cieľom bolo pracovať s mladými ľuďmi, ktorí ostávajú doma a ktorí sa častokrát sami nevnímajú ako jedinečné, nenahraditeľné bytosti, bez ktorých by bol svet smutnejší. Projekt Zrkadlo duše pomáha pedagógom či pracovníkom s mládežou alebo aj dobrovoľníkom, ktorí pracujú s mladými ľuďmi, hľadať také aktivity osobného rozvoja a rozvíjať také sociálne kompetencie, aby vedeli pracovať s rizikom nedostatočného sebavedomia a predsudkami okolia. Keď sa pozriem do zrkadla, čo vidím – sám/samú seba, aký/á som?. Čo robím, ako sa hodnotím? A keď sa pozriem aj za to zrkadlo, ako ma vidia tí iní, ako ma vnímajú? Poďte s nami zrkadliť.

Rôzne generácie majú rôzne predstavy o svojej budúcnosti. Alena Tomanová z organizácie Youthwatch nám porozpráva o tzv. Futures Literacy alebo „gramotnosti pre budúcnosť“. Ide o koncept a nástroj, ktorý pomáha mladým ľuďom pripraviť sa na to, čo nás v budúcnosti čaká. Gramotnosť pre budúcnosť rozvíja vlastnosti, ktoré sú pre budúcnosť dôležité. Napríklad ako pracovať s rýchlymi zmenami, ktoré prichádzajú a pripravovať sa na všetky zmeny, ktoré nastanú. Gramotnosť pre budúcnosť je veľmi dôležitou súčasťou kompetenčnej výbavy, ale zároveň je to veľmi veľká novinka v rámci práce s mládežou. Poďme s mladými ľuďmi snívať, predstavovať si ako bude svet vyzerať v roku 2035 a pripravovať sa na novú realitu tak, aby sme vedeli lepšie prijímať nejaké rozhodnutia už v súčasnosti.

Ako netradične vzdelávať mladých ľudí o tom, prečo je demokracia taká dôležitá? A čo tak nechať ich samých, aby si prežili to, čo naši rodičia a starí rodičia počas rokov 1948 – 1989? Alexandra Kurišová z organizácie Youthwatch nám porozpráva, ako môžu mladí ľudia na vlastnej koži prežiť nespravodlivosť a zažiť pocity, aké to je fungovať ako bežný človek v nedemokratickom režime. Tak sa vžite do svojej role a poďme na to! Namiesto učebnice výnimočný osobný zážitok.

Zamysleli ste sa už nad tým, ako vnímajú svet ľudia s autizmom? Ako ho vidia, počujú, či cítia? Teraz to môžete zažiť. Mikuláš Štubňa z občianskeho združenia Spoločnosť na pomoc osobám s autizmom (SPOSA) nám porozpráva, ako funguje simulátor autizmu a čo všetko s ním môžeme zažiť. Budeme hovoriť aj o tom ako využívať virtuálnu realitu nielen na zábavu ale aj vzdelávanie a osvetu.

Missä nykyään on nuorten reviirit? Reilu kymmenen vuotta sitten tehtiin havainto, että nuoret eivät enää liikkuneet kaupunkien kaduilla, vaan viettivät aikaa ABC-liikenneasemilla ja kauppakeskuksissa. Tästä sai alkunsa Nuortenpalvelun kauppakeskuksiin ja huoltoasemille suuntautunut hanke, jossa nuoria kohdattiin uusissa ympäristöissä. Tämän podcastin vieraana on Nuortenpalvelun, Nuorten reviireillä -hankkeen vastaava asiantuntija Pauliina Lampela. Keskustelemme nuorten kohtaamisista uusissa ympäristöissä ja uusien aikuisryhmien kanssa.

Onko digitaalinen pelaaminen uhka vai mahdollisuus? Kaikki pelaavat, mutta kuinka pelaamista voidaan hyödyntää nuorisotyössä. Tässä podcastissa keskustellaan pelaamisesta positiivisessa hengessä§. Haasteltavana meillä on tänään asiantuntija Nina-Elise Koivumäki. Keskustelemme digitaalisesta pelaamisesta, pelikulttuurista sekä päättyvästä Game over -hankkeesta ja mitä sen jälkeen tapahtuu.

Talking Youth Work – Nuorisotyö tänään podcast-sarjan tuotanto käynnistyi jo päättyneessä FutureLabs -hankkeessa, jonka aikana tuotimme yli 30 englanninkielistä podcastia nuorisotyön uusista tuulista ympäri Eurooppaa ja ihmisistä näiden innovaatioiden takana. Tämän podcastin on tuottanut Erasmus+ -rahoitteinen EduLabs -jatkohanke. Jatkamme sarjaa kertomalla ja esittelemällä nuorisotyön uusimmista ilmiöistä ja menetelmistä sekä suomeksi, tsekiksi, slovakiaksi, portugaliksi että englanniksi. Mitä ovat kasvatukselliset pakopelit ja mikä on ”pakuhuonepeli”? Tässä ohjelmassa keskustelemme pakopelien mahdollisuuksista oppimisen ja kasvatuksen tukena sekä kuulemme, millaisia pakuhuonepelejä on tuotettu Mukana -hankkeessa. Haasteltavana meillä on Mukana -hankkeesta vastaava työntekijä Juuso Armila.  Mielen ry:n Mukana-hanke tekee liikkuvaa nuorisotyötä Orivedellä, Ruovedellä ja Tampereen haja-asutusalueilla kohdaten 16–29-vuotiaita nuoria erilaisissa ympäristöissä. Hanke alkoi keväällä 2020 ja jatkuu vuoden 2023 loppuun. Mukana-hankkeen rahoittaa Sosiaali- ja terveysjärjestöjen avustuskeskus STEA. Talking Youth Work - Nuorisotyö Tänään sarjan on tuottanut Humanistinen ammattikorkeakoulu, kansainväliselle, Erasmus+ rahoitteiselle EduLabs-hankkeelle. EduLabs-hankkeen partnereina ovat seuraavat järjestöt: EduLabs-hankkeen hallinnoijana toimii tsekkiläinen ANEV järjestö ja muut nuorisoalan partnerit ovat slovakialainen YouthWatch ja portugalilainen TeamMais. Podcast on julkaistu xxxx  ja sen on toimittanut Humanistisen ammattikorkeakoulun lehtori Kristiina Vesama ja teknisestä tuotannosta on vastannut lehtori Kari Keuru. Julkaisutoimikuntaan kuuluvat viestintäpäällikkö Jarmo Röksä sekä kehittämispäällikkö Mikko Äärynen. https://mielen.fi/ Mielen ry on kolmatta sektoria edustava yleishyödyllinen ja yhteiskunnallinen yhdistys, jota tuottaa palveluja mielenterveyden häiriöistä ja riippuvuuksista toipuville sekä kaikille avointa toimintaa toipumisen, positiivisen mielenterveyden ja hyvinvoinnin tueksi. Yhdistyksellä on tällä hetkellä toimipisteet kolmella paikkakunnalla; Tampere, Ylöjärvi ja Pirkkala. Asiakkaita on koko Pirkanmaan alueelta. Toimintamuotoja ovat asumispalvelu, sosiaalinen kuntoutus, kuntouttava työtoiminta ja työllisyyspalvelut sekä avoin, matalan kynnyksen toiminta, ryhmä- ja koulutustarjonta. Lukuvinkki : https://sites.uef.fi/sm4rtloc/pakopelipedagogiikka/ Pakopelikäsikirja opetuksen ja oppimisen tueksi. University of Eastern Finland. OpenDigiTaito-hanke.

Olá caros ouvintes,   Desta vez falámos com Ana Rita Camará, Animadora Sociocultural, que nos veio falar do desenvolvimento de ferramentas pedagógicas, particularmente sobre a criação de jogos pedagógicos para contextos de Educação Não Formal. A Ana Rita desenvolve e produz jogos na empresa Produções Fixe na Vila da Marmeleira, no distrito de Santarém. Passa a vida a comprar e a jogar jogos, a observar as mecânicas de jogo de jogos de tabuleiro e outros jogos e a pensar como pode adaptar elementos desses jogos nas suas criações. Na criação e desenvolvimento de um jogo é fundamental em primeiro lugar ter muito claro quais os objetivos e as competências-chave que o jogo deve estimular. Depois, definir a mecânica do jogo e a experiência do jogador. Aqui pode estimular-se mais o fator sorte ou o fator estratégia, a competição ou a colaboração. Por fim, é necessário trabalhar mais em detalhe os conteúdos, recorrendo a especialistas quando necessário. Por vezes, a criação de uma ferramenta pedagógica tem origem num pedido de um cliente, como aconteceu no caso do jogo Experiência C que teve como objetivo estimular os jovens a envolverem-se no orçamento participativo do concelho de Cascais. Outras vezes, o jogo é criado por iniciativa da própria equipa da Produções Fixe em parceria com outras organizações internacionais. A maior parte dos jogos criados na Vila da Marmeleira exigem a presença de um facilitador que irá dirigir o processo educativo, já que são, na sua maioria, jogos para grupos em contextos de Educação Não Formal. A complexidade e a jogabilidade foram componentes das quais também falámos. A complexidade pode comprometer a utilidade de alguns jogos por parte de facilitadores que tenham menos tempo, mas segundo a Ana Rita, um facilitador deve só usar as ferramentas que conhece bem. Se o jogo é demasiado complexo, será melhor usar outro que lhe seja mais familiar. Uma excelente conversa que nos despertou muita curiosidade sobre o potencial da criação de ferramentas pedagógicas. Esperamos que gostem. Vamos lá então falar do trabalho com jovens.   Facebook Produções Fixe: https://www.facebook.com/ProducoesFixe Ferramentas temáticas: Empregabilidade: https://emplay.eu/ Reflexão e Debriefing: http://theheartofreflection.com e uma versão online: http://app.theheartofreflection.com/ Valores: https://bb-games.eu/ Igualdade de Género: https://supermodelsonboard.wixsite.com/europe (Para download - DIY - Do it Yourself)

A nossa convidada deste episódio é Heloísa Pugliese. Professora de formação, é hoje tutora pedagógica no projeto Teach for Portugal, e alguém que decidiu explorar as possibilidades das aprendizagens fora do contexto formal em que trabalhou durante anos.  Quando dava aulas, entendeu que os contextos de cada criança são diferentes, o que exige que a escola e os professores tenham a capacidade de oferecer abordagens diferenciadas. O projeto Teach for Portugal existe exatamente para colmatar diferenças no acesso às experiências de aprendizagem e para criar uma Escola mais plena e igualitária, permitindo que as crianças atinjam o seu máximo potencial, independentemente do contexto socioeconómico de onde vêm.  No caminho para aproximar aprendizagens formais e não formais é essencial colocar a criança/jovem no centro da nossa atenção, como um elemento ativo na sua aprendizagem e agente ativo no seu percurso de aprendizagem.  Falámos bastante na importância de quebrar barreiras - físicas e conceptuais - em relação ao papel que a Escola tem no empoderamento dos alunos e alunas, levando os/as professores/as para fora da escola e a comunidade para dentro da escola.  A Heloísa mencionou a importância da intencionalidade pedagógica em todo o processo. Ou seja, ter objetivos claros, mas flexíveis, e métodos de ensino que se adequem àquilo que é mais importante, ou seja, que os/as alunos/as sejam mais competentes e mais motivados/as para explorar aquilo que são os seus interesses.  Como diz a Heloísa “Temos de estar no sistema para mudar o sistema”.  Obrigada por nos acompanharem, e agora... Vamos falar do trabalho com Jovens! Links: Teach for Portugal Teach for All Associação Cães & Livros Design for Change

Olá queridos ouvintes, Este episódio faz parte de uma série especial do podcast “Talking Youth Work” adaptada para o público de língua portuguesa e intitulada “Vamos Falar do Trabalho com Jovens”. O podcast é produzido pelo projeto EduLabs e financiado pelo programa Erasmus+. Nesta série, falaremos sobre novas abordagens no trabalho com jovens e vamos estar à conversa com pessoas que têm algo a dizer sobre mudança social, animação juvenil e educação não formal. Para quem quiser ouvir a versão em inglês, estão publicados mais de 30 episódios com cerca de 11mil downloads à data cheios de conteúdo interessante sobre vários temas ligados à educação não formal e ao trabalho com jovens. Nós somos, a Anita Silva, formadora e consultora internacional na Team MAIS especialista em facilitação, inovação e trabalho com jovens, e o Rui Branco, licenciado em Psicologia e orgulhoso pai de duas miúdas fantásticas, que juntamente com a Anita, grava, entrevista e edita os podcasts Talking Youth Work em inglês e agora esta nova série em Português. Neste nosso primeiro episódio falamos com Filipe Alves. O Filipe é investigador e facilitador de processos participativos. O tema principal da conversa foi a Investigação-Ação Participativa (IAP, ou PAR em Inglês), uma metodologia de investigação em que as comunidades integram o processo de investigação e participam ativamente na recolha da informação e na criação de soluções conciliadoras dos vários interesses e necessidades dos seus membros. A IAP é uma metodologia baseada na ideia da ciência ao serviço da transformação social. O Filipe deu exemplos concretos de casos em que utilizou esta abordagem, explicou o processo de facilitação referindo que esta metodologia é acima de tudo colaborativa e co-criativa. É um trabalho feito com quem conhece a realidade local. Isso implica muitas vezes trabalhar com grupos grandes e diversificados o que pode ser complexo. Essa complexidade é um desafio para quem necessita de respostas, mas esta metodologia permite navegar e abraçar essa complexidade. Nas palavras do nosso convidado: “Problemas complexos requerem processos complexos!” 1) O livro mencionado no episódio: https://www.almedina.net/processos-criativos-nas-ci-ncias-e-nas-artes-a-quest-o-da-participa-o-p-blica-1618829932.html 2) O site de referência para artigos sobre IAP:  https://jprm.scholasticahq.com/ 3) Compilações de metodologias de facilitação participativas: https://www.sessionlab.com/library http://actioncatalogue.eu/

Talking Youth Work – Nuorisotyö tänään podcast-sarjan tuotanto käynnistyi jo päättyneessä FutureLabs -hankkeessa, jonka aikana tuotimme yli 30 englanninkielistä podcastia nuorisotyön uusista tuulista ympäri Eurooppaa ja ihmisistä näiden innovaatioiden takana. Tämän podcastin on tuottanut Erasmus+ -rahoitteinen EduLabs-jatkohanke. Jatkamme sarjaa kertomalla ja esittelemällä nuorisotyön uusimmista ilmiöistä ja menetelmistä sekä suomeksi, tsekiksi, slovakiaksi, portugaliksi että englanniksi. Mitä on liikkuva nuorisotyö? Tässä ohjelmassa tiivistämme, mitä tarkoitetaan liikkuvalla nuorisotyöllä ja mihin sitä tarvitaan. Haasteltavana meillä on tänään tutkija Aino Tormulainen. Tavoitteenamme on pureskella ja palastella aiheita liikkuva nuorisotyö, nuorten tarpeet, vapaa-aika ja kohtaamisen erilaiset tilat nuorisotyössä. Talking Youth Work - Nuorisotyö Tänään sarjan on tuottanut Humanistinen ammattikorkeakoulu, kansainväliselle, Erasmus+ rahoitteiselle EduLabs-hankkeelle. EduLabs-hankkeen partnereina ovat seuraavat järjestöt: EduLabs-hankkeen hallinnoijana toimii tsekkiläinen ANEV järjestö ja muut nuorisoalan partnerit ovat slovakialainen YouthWatch ja portugalilainen TeamMais. Podcast on julkaistu 18.10.2022 ja sen on toimittanut Humanistisen ammattikorkeakoulun lehtori Kristiina Vesama ja teknisestä tuotannosta on vastannut lehtori Kari Keuru. Julkaisutoimikuntaan kuuluvat viestintäpäällikkö Jarmo Röksä sekä kehittämispäällikkö Mikko Äärynen.